Už je to asi 20 let, co jsem utahaná z práce a ošlehaná mrazem přišla domů s nákupem a snažila se rychle udělat jídlo. Koupila jsem si i kus masa na polévku a tak jsem rychle dala maso vařit. Konečně byl trochu klid a já se chtěla odreagovat televizními pořady, jenže jsem zjistila, že nevidím na program, protože jsem si po příchodu domů sundala zamlžené brýle a teďje nemohu najít. Snad po půl hodině hledání jsem to vzdala a šla raději dodělat tu polévku. Čekalo mě nakrájet maso, které mi nešlo z kastrolu vyndat, jako by tam nebylo, ale něco tam rachtalo. Naklonila jsem se dopáry, která se z hrnce valila a byla jsem v šoku. Vytáhla jsem z vodytotiž něco zcela neidentifikovatelného. Byly to mé zkroucené brýle. Koukala jsem na ně jako sova s tupím výrazem. Tím to však nekončilo,protože záhadné zmizení masa bylo druhým problémem. Papír od masa bylna kuchyňské lince a maso pryč! Hledala jsem ho všude. Teprve, kdyžjsem šla vyhodit ten zakrvavený papír, uviděla jsem tu flákotu masa vodpadkovém koši.
Nehoňte se, nepřepínejte a šetřete se, nebo dopadnete jako já.
2024 ©