Období: duben 2010

Jela jsem s manželem na ryby na Berounku. Dcera byla ještě v kočárku, venku bala tma a já nahodila úderem 4 hodiny svůj prut. Netrvalo to dlouho a Já táhla z vody úhoře. Opět jsem nahodila a málem jsem vlítla za prutem do vody, manžel mi přispěchal na pomoc. Byl to nádherný sumec. Pro manžela to však bylo ponížení a tak se rozhodl v rybolovu pokračovat, jen jsme se přemístili na jiné místo, protože on už tomuto nevěřil. číst dál

Je to asi rok, co jsem se ocitla v totálně zmateném dni, ale nebyla jsem to jen já, blbnul takhle i můj syn, který už si ráno pletl datum a den a málem i rok a do práce odešel s každou ponožkou jinou. číst dál

Byla jsem na mateřské dovolené, času bylo poměrně dost a tak jsem se pustila do jarního úklidu našeho RD. Rozvhla jsem si, co vše chci udělat. Mimo umytí jedenácti oken a terasových dveří mě čekalo vaření, praní, utřít prach, převléknout postele a mezi tím se postarat o naší tenkrát rok a půl letou dceru, která byla jako žihadlo. číst dál

Můj první manžel se po vážné nemoci, která mu zasáhla do života, začal velice kamarádit s alkoholem.Jeho kousky občas neměly konkurenci. Občas jsem se ho ani nedočkala. Nastala noc, kdy se opět domů nedostavil a tak jsem šla spát. Nenašla jsem ho doma ani ráno a tak jsem odkráčela do práce. Toho času jsem pracovala u stejného podniku jako on, jen na jiném místě. V práci jsem zjistila, že ani tam se nodostavil. To už jsem byla nervózní, protože nikdy práci nevynechal. číst dál

Bylo už po půlnoci, když jsem slyšela rachtat klíče v zámku. To se můj první manžel snažil dostat domů po návratu z hospody. Už to trvalo moc dlouho a tak jsem mu šla otevřít dveře. Stál tam na tmavé chodbě a v ruce dřímal něco na tyči, teda nebylo jisté, zda se toho spíše nedržel, aby neupadl. číst dál

Jako mladá holka jsem jezdila na vandry s kytarou, spacákem a dobrou partou lidí. Jednou v pátek jsem však své kamarády nestihla na nádraží,díky zdržení v práci a tak jsem jela sama. Na výstupní stanici už jsembyla za tmy a čekala mě ještě 4 km dlouhá cesta lesem. číst dál

Každé ráno jsem hleděla ze čtrnáctého patra panelákového domu na Prahu, která se halila do oblaku šedivého smogu. Nutilo mě to přemýšlet o budoucnosti našich dětí, což mě přimělo souhlasit s manželem a odstěhovat se pár kilometrů za Prahu do rodinného domu se zahradou. Nejdříve jsem to oplakala, ale šťastný pohled dětí byl dostatečnou odměnou a přesvědčením, že tato volba byla šťastná. V této chvíli jsem ještě netušila, jaký je to balzám na nervypo příjezdu z práce domů. číst dál

Byla jsem sama se synem, peněz moc nebylo a tak dostat se s ním do přírody s nízkou spotřebou peněz bylo možné je při spaní pod širákem. Synovi se to moc líbilo a já byla spokojená, že i v nouzi bude mít syn nějaké zážitky. (Teď už by to nešlo díky uchvatným cenám za dopravu) Synovi byly asi 4 roky. Vyrazili jsme někam na Děčínsko. Ve vlaku z malého trampa v kraťáskách s lodičkou na hlavě a brýlemi bylo pozdvižení v dobrém slova smaslu. Všem se moc líbil a jak už to chodí, trampové jsou všichni kamarádi. Nikdo neodolal nedat synovi nějakou tu laskominu. Zatím, co jsem hrála na kytaru, kamar... číst dál

Tak to jsem já ve 29 letech v roce 1994 číst dál

Na onoho Mikuláše jsem bydlela se synem ještě v Praze. Byl ještě maličký a já prvně zauvažovala o tom, že mu k Mikuláši přibalím i burské oříšky, které jsem mu zatím nikdy nedala, aby se s nima neudusil. Měl z niách radost, jako ze všeho co dostal. Co nechtěl hned, začala jsem uklízet, uvařila jsem si kávu a najednou koukám, jak s výrazem nešťastníka sedí na koberci zády k televizi a vypadá, jako by chtěl plakat. číst dál

Můj syn 2008 číst dál

Dědeček se vyznačoval mimo obrovské lásky k dětem také neúnosnou žárlivostí.Nebylo dne, aby neosočil babičku z nějaké nevěry. Ta to zvládala z bravůrní trpělivostí. Pamatuji si, jak stál u okna s dalekohledem a sledoval jí při nákupu v protějším obchodě se zeleninou. Hned po jejím návratu jí vynadal za to, že se bavila se zelinářem. V té době pracoval u filmu, kdy se choulostivé zcény z filmů museli pečlivě vystříhávat. Dědeček si vystříhané zcény na kusech filmů vzal, aby se mohl později tímto zakázaným ovocem pokochat. Strčil si film do kapsy u kabátu a odešel domů. číst dál

Jako každý den se dědeček hnal do práce zase na poslední chvíli. Jeho nezvózitu okořenila ještě babička tím, že ho požádala, aby vzal sebou smetí. Díky tomu se docela pohádali. Dědečkova nervózita vyvrcholila tím, že hodil na sebe kabát a letěl na tramvaj. V té době se do nich dalo ještě naskakovat za jízdy, což i dědeček ten den praktikoval. V tramvaji po něm všichni divně koukali, bylo mu to nepříjemné. Začal se prohlížet. Sahal si na ramena a nenápadně si je čistil, když mu pohled sjel dolu na nohy. V tom se zastyděl, jak jede vyšňořený. Zapomněl si vzít kalhoty a tak mu z kabátu koukaly... číst dál

Dědeček se léčí číst dál

Promarněný život přináší Ti bol, číst dál